2. kapitola - Záhadné Concorde (5/8)

25. ledna 2012 v 0:01 | Anna Volfová
...vidět závodit," protestovala Sarah.
"Ale naopak je docela dobře, že oni nemůžou vidět nás," upozornila nás Diana.
"To jsou jenom měsíčn velké prázdniny?" podivila se Mari.
"No... všude jsou jen měšíční velké prázdniny, ale v pololetí jsou další měsíční prázdniny," vysvětlila k našemu podivu Emm.
"A teď něco jako třešnička na dortu. Jsou tu tisíce tajných chodeb a já už vím o třech! Můžu vám je ukázat, jestli chcete..." ozvala se o chvilku později znovu Sarah.
"Jasně!" odpověděly jsme jí všichni jednohlasně a začaly jsme se chichotat.
"Taže půjdete z jídelní síně jakoby do knihovny, co jsem vám ukazovala asi ve čtvrtině cesty najdete sochu hrajícího anděla. Zavedu vás tam, aby jste věděli, jak otevřít tu tajnou chodbu. Vede do 'Andělské věže'. Je to nejnižší věž tady na akademii a přesto má nádherný výhled na část školních pozemků," povídala nám cestou Sarah, ale pak zmlkla a zastavila se před sochou anděl. Uprostřed schodů byla totiž rovná pložinka se zakulaceným zábradlím a před ním stál anděl, který hrál nádhernou melodii na zobcovou flétnu. Kamenné prsty se mu po ní ladně pohybovaly.
Sarah mu zakryla postupně tyto tři dírky: 1., 3., 5., anděl začal hrát jinou melodii a vznesl se do vzduchu. Odkryl dřevěná padací dířka s mosazným klepadlem (asi někají umělec experimentoval). Sarah je otevřela a rychle sešla po žebříku. Všechny jsme ji následovaly. Protože jsem šla poslední, dvířka jsem zaklapla. Žebřík byl opravdu kraťoučký a vedl do podzemní chodby, která byla dost široká a dost vysoká pro obyčejného dospělého člověka. V kamenných stěnách byly vytesané otvory a v nich věčně hořící pochodně zakryté tlustou vrstvou skla, snad aby se nikdo nepopávli.
Chodba byla dlouhá dobrých 500 metrů a na konci byl vysoký žebřík. Sarah ukázala na tři páčky zabudované ve zdi.
"První a poslední musí směrovat nahoru, ta uprostřed dolů. Jinak se vchod nad námi neotevře," vysvětlila nám.
Nasměrovala páčky v daném pořadí a vyšplhala po žebříku. My za ní. Otevřela dvířka, které nám následně podržela. Čekala, až všichni vylezou, pak jsme poodešli stranou, aby další socha anděla opět mohla přistát na padacích dvířkách.
"Tady musíte zadat stejný kód jako na začátku začátku chodby, aby vás anděl propustil. A na druhé straně jsou tké páčky, které musí být v...

(Pokračování příště - 8.2.2012)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama