2. kapitola - Záhadné Concorde (1/8)

29. prosince 2011 v 21:52 | Anna Volfová |  Kniha CONCORDE

Kapitola II.
ZÁHADNÉ CONCORDE
(vypráví JEnna)
Ležela jsem v měkké trávě, čelem k zemi, takže jsem nic neviděla. Musela jsem upadnout. Chtěla jsem vstát, ale nějak se mi zamotala hlava, tak jsem si sedla. Kolem mě bylo vidět pohádkové město plné lidí v zvláštním oblečení. Nejsem si jistá, ale myslím, že je to skutečné, že tyhle věci se opravdu staly a dějí se. Jinak bych přece necítila bolest při pádu. Ano, určitě je to všechno skutečné...
Marianne si také sedla.
"Wow, to byla ale jízda," řekla Mari a já si mezitím uvědomila, že se asi všechna mlha rozplynula.
"A kde to jsme?" zeptala jsem se jí a mlčky jsem si prohlížela záhadné městečko.
Asi jsem se při pádu uhodila hodně do hlavy a za chvilku se probudím na nemocničním lůžku, řekla jsem si, zatímco Mari asi vyhledávala tu osobu, s kterou mluvila po telefonu.
Když jsem se úplně vzpamatovala a uvědomila si, že se stalo něco kouzelného, došlo mi, že tohle je realita, kterou jsem vždycky toužila zažít. Umět něco kouzelného, co ostatní neumí a zjednodušit si tím život. Vlastně to byl skrytý sen každého z nás, vždycky jsme doufali, že to co je v knížkách a ve filmech by se někdy mohlo stát i nám. Ale já jsem to vždycky zatvrzovala, protože jsem to nemohla mít. Možná mám ale teď jedinečnou a neopakovatelnu příležitost, které se musí využít!
Seděli jsme na trávníku sotva chvilku, když se k nám přiblížila nějaká postava v nádherném saténově modrém kostýmku. Postava měla špičaté uši jako elfka a vysoké podpatky se jí bořili do měkké trávy.
"Dobrý den, vítám vás v Concorde. Jmenuji se Joane McBellová a jsem ta, co vás sem dostala. Pochopím, když se na mě budete pořádně zlobit, já vím, někoho sem zatáhnout, nic mu neříct a tak dále. Ráda bych si s vámi o něčem důležitém promluvila. Ale tady na ulici to nepůjde. Proto mě prosím následujte do mé kanceláře na ministerstvu."
Rozhodla jsem se, že za ní půjdu, protože namám co ztratit. A navíc chci využít příležitosti a naučit se něco kouzelného. Mari si očividně myslela to samé, takže se rozhodla stejně.
Cestou nám Joane McBellová nám vysvětlila, že v tomto světě -Concorde- neubýhá čas a až se tedy vrátíme na naši Zemi, neuběhne ani vteřina a my budeme opět uprostřed mlhy na památníku s tím rozdílem, že budeme zase o něco chytřejší. ...

(Pokračování příště - 14.12.2011)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama